O nás

9.9.2021 / POLIKLINIKA AGEL Ostrava

Na pátek 10. září letos připadá Světový den prevence sebevražd. Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) ročně připadá 800 tisíc úmrtí na sebevraždy, pokusů o sebevraždu je až 20x více, tedy více než 16 milionů. Počet sebevražd je v Česku nad světovým průměrem.

„V porovnání s časem před pandemií vzrostl v roce 2021 výskyt duševních onemocnění v ČR o 30 %. Oproti první vlně vzrostl u dospělých Čechů výskyt úzkostí dvakrát a výskyt deprese a rizika sebevraždy třikrát. Zejména ženy a mladí lidé pociťují zvýšení stresu, pocitů osamělosti a vzteku,“ říká psychiatr Polikliniky AGEL Ostrava MUDr. Stanislav Ostatník.

Sebevražda je komplexní důsledek mnoha faktorů. Omezování společenských kontaktů je sice jedna ze zásadních zbraní proti šíření viru SARS-CoV-2, ale zároveň vede k sociální izolaci a může přispívat k sebevražedným myšlenkám. Časté sledování mediálních informací o vývoji pandemické situace může zvyšovat úzkost, obavy, strach a celkově ovlivňovat duševní zdraví. Vliv ekonomického stresu je obecně spojen s vyšší mírou sebevražd. Zároveň omezení prezenčního přístupu k psychoterapii či svépomocným skupinám vytváří systémové bariéry.

„K nárůstu sebevražd může dojít teprve se zpožděním. Pohled do historie pandemií a přírodních katastrof ukazuje, že často zpočátku dochází ke krátkodobému poklesu sebevražd a nárůst následuje až později,“ vysvětluje psychiatr Polikliniky AGEL Ostrava.

Sebevraždy si vyžádaly srovnatelné množství obětí jako fyzické projevy nemoci (potvrzuje to studie odborníků z roku 2010 zkoumající dopady epidemie SARS koronaviru z roku 2002). Zvýšená sebevražednost je sice nejviditelnější, ale zároveň jen jeden z mnoha nešťastných důsledků rozšíření koronaviru a následného nouzového stavu. Za zavřenými dveřmi bytů kvasí řada dalších, problémů: alkoholismus, domácí násilí nebo závažné psychické obtíže. Data o jejich rozsahu budou dostupná až zpětně.

„Velice ohroženou skupinou jsou děti, protože dlouho byly doma, bez kamarádů, bez koníčků.... Děti, kterým covid-19 sebral školní prostředí, čím dál častěji trpí úzkostmi, depresemi, sociální fobií i sebepoškozováním. Ti starší více uvažovali o sebevraždě,“ doplňuje MUDr. Ostatník. Nouzový stav byl pro studenty stresující, třetina měla deprese. V nouzovém stavu třikrát přibylo lidí s depresemi a úzkostí.

Co nám může pomoci předejít dopadům pandemie na naše duševní zdraví? „Například pohyb, pravidelné aktivity a koníčky, meditace, ale i práce a udržování společenských kontaktů v rámci zachování bezpečnostních opatření. Určitě je dobré se nebát obrátit na odborníka, pokud už si sami nevíme rady,“ radí MUDr. Stanislav Ostatník z Polikliniky AGEL Ostrava.

Jak můžete pomoci blízkému člověku, když existuje riziko pokusu o sebevraždu?

• Sledujte a zkuste rozpoznat varovné signály a příznaky.

• Komunikujte a ptejte se. Důležité jsou přímé otázky.

• Snažte se být pro dotyčného člověka oporou.

• Nezlehčujte jakékoliv varovné příznaky.

• Buďte pro dotyčnou osobu oporou.

• Vyhýbejte se alkoholu a návykovým látkám.

Pomozte vyhledat pomoc profesionála (psychiatr, psycholog, psychoterapeut, lékař).