O nás

30.6.2020 / POLIKLINIKA AGEL Olomouc

Je tady léto a s ním příjemné dny plné grilování, koupání, sportování, výletů. Za těmito radovánkami však stojí výstražné, zdravotní POZOR! Číslem jedna mezi diagnózami v období prázdnin jsou jistě úrazy, které plní chirurgické ambulance. Ovšem ani praktičtí lékaři nezahálejí, počet pacientů v jejich ordinacích je v létě obdobný jako jindy. Nemoci však bývají specifické a stojí za nimi především všechny letní radosti.

„Diagnózy bývají různorodé, ať už jde o typický úpal/úžeh spojený s nedostatečným příjmem tekutin při pobytu na slunci, či angínu, která bývá často způsobená velkými změnami teplot jako pitím ledových nápojů v horku, pobytem v klimatizovaných místnostech, ale i autech. Pokud se chceme zchladit ve vodě, pozor pak na záněty spojivek a středního ucha, které jsou nejčastěji spojené s koupáním v přírodních vodních plochách. Je důležité sledovat v kvalitu vody na stránkách příslušné krajské hygienické stanice a předcházet tak nepříjemným stavům,“ popisuje MUDr. Milan Provazník, praktický lékař Polikliniky AGEL v Olomouci, s upozorněním, že není radno podceňovat především úžeh a úpal.

Pokud přímé sluneční paprsky, které dopadají na hlavu a šíji, zvyšují teplotu v termoregulačních centrech s následnou malátností, poruchou koncentrace, bolestí hlavy, závratím, nevolností, zvracením či ztuhnutím šíje, neunikli jsme úžehu. Oproti tomu úpal vzniká nahromaděním tepla v těle, kdy už organismus není schopen pomocí termoregulace toto teplo odvést, tělo se pak zahřívá a teplota může překročit až 40°C. Nejčastěji vzniká při pobytu v horkém, vlhkém, nevětraném prostředí s nedostatečným příjmem tekutin. Pak už se dostavuje bolest hlavy, zmatenost, ztráta vědomí, zvracení až šokový stav spojený se svalovými křečemi suchou kůží a žádným potem.

„Nejlepší terapií proti těmto onemocněním je prevence, která spočívá ve zvýšeném příjmu tekutin (nealkoholických) a volbě vhodného oblečení spolu s ochrannou pokrývkou hlavy. Samozřejmostí při pobytu na slunci je ochrana před škodlivým UV zářením jako brýle a opalovací krémy s ochrannými faktory. A jak pomoci člověku, kterého zchvátil úžeh nebo úpal? Základem je dostat dotyčného do větrané místnosti nebo stínu, snížit teplotu – studenými zábaly, nikoli ledovými, na 38,5°C a hlavně poskytnout dostatek tekutin,“ radí MUDr. Milan Provazník.

Když už jsme chráněni před sluncem, jsou tady pak malí tvorové, kteří nám rádi znepříjemní letní posezení s rodinou či přáteli. Každému z nás v létě hmyz uštědří nějaký ten kousanec. Místo útoku pak stačí vydesinfikovat nebo natřít protialergickým gelem. Pokud ovšem do několika dní zarudnutí nezmizí, objeví se velký otok, který je bolestivý a trvající déle než 3 dny, je na místě navštívit lékaře.

Z procházky po lese či louce si pak často domů přinášíme nezvaného hosta, tolik obávané klíště. „Opravdu není nutné, aby si pacienti nechávali vytahovat přisátá klíšťata v ordinaci lékařem, ať už svým praktickým nebo lékařem sloužícím pohotovost. Pokud postižený neví, jak klíště vytáhnout jsou na internetu návody, jak postupovat krok za krokem. Pokud nevěří internetovým rádcům, pak další možností před návštěvou lékaře jsou lékárny s bohatou nabídkou různých setů s podrobnými návody,“ uvádí MUDr. Provazník a doplňuje, že velmi důležité je pak sledovat místo přisátí, jestli nedojde k zarudnutí. „Základním symptomem, který ukazuje na infikované klíště, je totiž Erytema migrans, což je červená skvrna s centrálním výbledem a poloměrem nejméně 5 cm, ale často mnohem větší, která nesvědí ani nebolí. Tento kožní projev se zpravidla objevuje v místě přisátí klíštěte za 14 dní až měsíc, může ovšem i zmizet a následně se objevit na jiném místě. Mezi další příznaky Lymské boreliózy, kterou klíšťata přenášejí, patří únava, bolesti kloubů, svalů, pálení kůže a jiné nespecifické příznaky. Na konzultaci s praktickým lékařem je vhodné vyrazit ihned, pokud se objeví výše popsané zarudnutí či další výše zmiňované symptomy,“ radí praktik.

K létu také neodmyslitelně patří grilování, které ovšem následně pacienty přivádí do ordinací praktiků se střevními problémy. Přemnožené bakterie v nedostatečně tepelně upraveném mase nebo ve špatně skladovaných pomazánkách či dresinku s majonézou způsobí kolikovité bolesti břicha. „Mohou se jevit jako apendicitida, krvavé průjmy s příměsí hlenu a nevolnost. V případě, že se přemnoží bakterie Salmonelly, pozorujeme nevůli, zvracení, horečku a vodnatou až zelenou stolici. U obou nejčastějších původců průjmu v období léta je zásadní komplikací dehydratace, která může být závažná hlavně pro starší lidi a pacienty trpící větším počtem zdravotních komplikací,“ varuje lékař.

A pak jsou taky také bolesti spojené s odřeninami a popáleninami. Povrchové poranění kůže bývá velmi bolestivé, dochází totiž k poškození velkého množství nervových zakončení v podkoží, ale nejsou příliš krvácivé. Důležité je ránu důkladně vyčistit vodou a mýdlem od všech nečistot, které mohou komplikovat a prodlužovat hojení, vydesinfikovat a překrýt, tedy přelepit náplastí dostatečné velikosti, aby se do ranky nedostala nečistota.

„Lehké povrchové popáleniny, které nejsou větší než plocha dlaně, zvládneme ošetřit v domácím prostředí. Odbornou pomoc vyhledáme, pokud je zasažená plocha větší než dlaň postiženého, lokalizace na obličeji nebo krku a vždy, když se jedná o popálení chemikáliemi nebo elektrickým proudem,“ uvádí lékař s návodem, jak na lehké popáleniny: „Z okolí rány odstraníme veškeré oblečení a chladíme proudem vody o teplotě mezi 5 a 25 °C po dobu 10 až 20 minut. Případné malé puchýřky nepropichujeme. Ošetříme krémem, gelem nebo pěnou s chladivým a hydratačním účinkem a zakryjeme popálené místo sterilní gázou. Místo pak udržujeme čisté a hydratované.“

Že „šaty dělají člověka“ platí v parných letních dnech dvojnásob. Abychom se vyhnuli opruzeninám, je nutné nosit bavlněné a prodyšné oblečení. Začervenalá, podrážděná pokožka, která vzniká v místech, kde se tře kůže o kůži nebo o oblečení a kde se drží teplo a vlhko, dokáže totiž pěkně svým pálením znepříjemnit jinak pohodové prázdninové dny. Opruzenou pokožku bychom měli pravidelně natírat krémem, například Imazol krém-pasta, Bepanthen nebo kalciovou či zinkovou mastí, místo větrat a po fyzické aktivitě se vždy osprchovat.

A co vše si tedy vzít do základní lékárničky, abychom si od nepříjemných letních strastí pomohli? „Pokud vyrážíme na výlet či dovolenou, je dobré si v lékárně zakoupit originální turistickou lékárničku, kde jsou všechny základní potřeby k ošetření drobných poranění, ať už jde o oděrky, říznutí či puchýře. Tuto lékárničku bych v případě dovolené nebo vícedenního výletu doplnil o základní léky na bolest či horečku, průjem (aktivní živočišné uhlí), dráždivý suchý kašel, vlhký kašel, alergie , křeče (magnesium), hroznový cukr (u diabetiků při vyšší fyzické námaze může dojít k hypoglykemii). A samozřejmě nesmíme zapomenou na chronickou medikaci,“ uzavírá MUDr. Milan Provazník z olomoucké Polikliniky AGEL.